„Nechci zakončiti svůj projev uznání, aniž bych obzvláště vzpomněl českého dělníka. Dík Zastupujícího říšského protektora platí hlavně jemu. Český dělník vykonal v dolech, ve velkých zbrojních podnicích, v ostatních odvětvích průmyslu a v dopravnictví dobrou a poctivou práci. Většina českých dělníků vzhlížela již v době Reinharda Heydricha plna důvěry k představiteli Říše a spatřovala v socialistovi Heydrichovi ručitele svých práv. Český dělník pocítí také, až vítězství bude vybojováno, jako první požehnání nacionálního socialismu a nového sociálního řádu." Karl Hermann Frank v neděli 18. října 1942 v projevu při příležitosti slavnostního přejmenování Vltavského nábřeží, na Nábřeží Reinharda Heydricha. Na jeho počest a památku, neboť jej „úkladně zavraždili" naši parašutisté.
„Mnohé, co národní socialismus začal anebo se chystal učiniti pro nový řád v tomto prostoru, musilo býti pominuto nebo odloženo. Na místo velkých reforem, hlavně na sociálním poli, nastoupila tvrdá válečná omezení," pokračoval onoho říjnového dne Karl Hermann Frank později pověšený za hrdlo za přihlížení tisíců na Pankráckém dvorku.
A tak musela roku 2009, osmdesát let po začátku světové hospodářské krize, která Adolfa Hitlera vynesla k absolutní moci přijít Sociální demokracie a její hlásná trouba David Rath, aby zvedla štafetový kolík vůdcových socialistických reforem a doběhla s ním do cíle.
Jurij Paroubek se sice na oko zlobil, že prý média kroutí MUDRathovy výroky a vytrhávají je z kontextu a chudák socialista Rath je obětí zlovolné dezinterpretace. Jirko Paroubku, jeho výroky není třeba interpretovat natož dezinterpretovat. Stačí je číst. Přičemž ovšem ve skutečnosti útoky na fantasmagorie liberalismu (jak říká Rath) a hospodářské starty dle vzoru správných a pořádných chlapů se štětkou pod nosem co se s ničím nemažou, jimiž se zaklínal doktor, musí znít pro tyhle typy jako harfy z ráje bloudícím duším. Vsadím se, že s Frankem Karl Hermannem by si porozuměli i v otázce antiamerikanismu a Eurosojuzem nalinkovaného antisemitismu. Jak jsou si blízcí.
„Ani zádušní mše za biskupa Gorazda nebo kaplana Petřka v katedrále sv. Pavla v Londýně, pořádané svatým Janem Šrámkem, ani typicky americká bláhová móda překonávání rekordů v překřtívání osad na Lidice, nemohou nám ani na vteřinu překážeti v tom, abychom příště, bude-li to nutné, postupovali proti nepřátelům Říše ještě tvrdšími prostředky. Ani tehdy ne, jestliže emigrantská ústředna v Londýně bude prohlašovati další mučedníky. Podle našeho názoru je nechutné a je známkou národního úpadku, jestliže se tam vede seznam "národních mučedníků", ve kterém jsou oslavováni velkokeťasi, Židé a vrazi, od kterých jsme lidskou společnost osvobodili, jako čeští národní hrdinové." Karl Hermann Frank 18. října 1942.
Ano Američané pojmenovávali své vesnice a města po Lidicích. Židé umírali s dětmi v náručí v plynových komorách po milionech, ve smrtelném objetí národního socialismu. Svět krvácel od ruských stepí po Normandské vyloďovací pláže. Ovšem český socialista MUDRath to vidí jinak. Je to návod jak vyhrát volby. Co na tom, že tahle medicína je ve skutečnosti euthanásií a chutná po Zyklonu B. Co na tom, že je utracením demokracie, svobody a liberalismu. Jde o moc a o peníze. O jeho moc a jeho peníze. Obé se rozhojní přímou úměrou vůči tomu jak ubude liberalismu, demokracie a svobody. Jestliže oslavné tirády na adresu Adolfa Hitlera a národního socialismu neříká neonacista na Janovském sídlišti, ale bývalý MINISTR VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY s ambicemi být jím opět, je to mimořádně závažné. A co je to ještě víc. Je to mimořádně ostudné pro tuto zemi.
Ale jak se zdá, nikomu to zvláště nevadí. Je to bohužel skutečně návod jak v České republice vyhrát volby. Na Davida Ratha se nezlobme. Myslí to s námi dobře a upřímně.
Protože.
Jestliže Heydrich přišel se svým socialismem a zvýšil důchody všeho druhu o 75%. Jestliže rozdal 116 tisíc volných vstupenek do kin a 18 tisíc lístků do divadel a třem tisícům dělníkům k 1. máji darem dovolenou na zotavenou. Jestliže se staral se o mzdové otázky, podnikal cesty dobré vůle do velkých závodů, rozděloval zvláštní prémie a dal k dispozici dvě stě tisíc párů pracovní obuvi, které v závodech bezplatně rozdělovaly závodní rady a odbory pak je to hodné následování.
Socialismus nebo smrt. Dáme vám dary.Zdroje tady jsou.
"Máme doma hodně kolaborantů a náš průmysl je největším a nejhorlivějším dodavatelem zbraní do Německa". Benešův důvěrník Jaroslav Smutný roku 1942.
Změnilo se na tom vůbec něco?
Dle onoho třicetikorunového tsunami vůbec nic.
Miroslav Václavek
„Mnohé, co národní socialismus začal anebo se chystal učiniti pro nový řád v tomto prostoru, musilo býti pominuto nebo odloženo. Na místo velkých reforem, hlavně na sociálním poli, nastoupila tvrdá válečná omezení," pokračoval onoho říjnového dne Karl Hermann Frank později pověšený za hrdlo za přihlížení tisíců na Pankráckém dvorku.
A tak musela roku 2009, osmdesát let po začátku světové hospodářské krize, která Adolfa Hitlera vynesla k absolutní moci přijít Sociální demokracie a její hlásná trouba David Rath, aby zvedla štafetový kolík vůdcových socialistických reforem a doběhla s ním do cíle.
Jurij Paroubek se sice na oko zlobil, že prý média kroutí MUDRathovy výroky a vytrhávají je z kontextu a chudák socialista Rath je obětí zlovolné dezinterpretace. Jirko Paroubku, jeho výroky není třeba interpretovat natož dezinterpretovat. Stačí je číst. Přičemž ovšem ve skutečnosti útoky na fantasmagorie liberalismu (jak říká Rath) a hospodářské starty dle vzoru správných a pořádných chlapů se štětkou pod nosem co se s ničím nemažou, jimiž se zaklínal doktor, musí znít pro tyhle typy jako harfy z ráje bloudícím duším. Vsadím se, že s Frankem Karl Hermannem by si porozuměli i v otázce antiamerikanismu a Eurosojuzem nalinkovaného antisemitismu. Jak jsou si blízcí.
„Ani zádušní mše za biskupa Gorazda nebo kaplana Petřka v katedrále sv. Pavla v Londýně, pořádané svatým Janem Šrámkem, ani typicky americká bláhová móda překonávání rekordů v překřtívání osad na Lidice, nemohou nám ani na vteřinu překážeti v tom, abychom příště, bude-li to nutné, postupovali proti nepřátelům Říše ještě tvrdšími prostředky. Ani tehdy ne, jestliže emigrantská ústředna v Londýně bude prohlašovati další mučedníky. Podle našeho názoru je nechutné a je známkou národního úpadku, jestliže se tam vede seznam "národních mučedníků", ve kterém jsou oslavováni velkokeťasi, Židé a vrazi, od kterých jsme lidskou společnost osvobodili, jako čeští národní hrdinové." Karl Hermann Frank 18. října 1942.
Ano Američané pojmenovávali své vesnice a města po Lidicích. Židé umírali s dětmi v náručí v plynových komorách po milionech, ve smrtelném objetí národního socialismu. Svět krvácel od ruských stepí po Normandské vyloďovací pláže. Ovšem český socialista MUDRath to vidí jinak. Je to návod jak vyhrát volby. Co na tom, že tahle medicína je ve skutečnosti euthanásií a chutná po Zyklonu B. Co na tom, že je utracením demokracie, svobody a liberalismu. Jde o moc a o peníze. O jeho moc a jeho peníze. Obé se rozhojní přímou úměrou vůči tomu jak ubude liberalismu, demokracie a svobody. Jestliže oslavné tirády na adresu Adolfa Hitlera a národního socialismu neříká neonacista na Janovském sídlišti, ale bývalý MINISTR VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY s ambicemi být jím opět, je to mimořádně závažné. A co je to ještě víc. Je to mimořádně ostudné pro tuto zemi.
Ale jak se zdá, nikomu to zvláště nevadí. Je to bohužel skutečně návod jak v České republice vyhrát volby. Na Davida Ratha se nezlobme. Myslí to s námi dobře a upřímně.
Protože.
Jestliže Heydrich přišel se svým socialismem a zvýšil důchody všeho druhu o 75%. Jestliže rozdal 116 tisíc volných vstupenek do kin a 18 tisíc lístků do divadel a třem tisícům dělníkům k 1. máji darem dovolenou na zotavenou. Jestliže se staral se o mzdové otázky, podnikal cesty dobré vůle do velkých závodů, rozděloval zvláštní prémie a dal k dispozici dvě stě tisíc párů pracovní obuvi, které v závodech bezplatně rozdělovaly závodní rady a odbory pak je to hodné následování.
Socialismus nebo smrt. Dáme vám dary.Zdroje tady jsou.
"Máme doma hodně kolaborantů a náš průmysl je největším a nejhorlivějším dodavatelem zbraní do Německa". Benešův důvěrník Jaroslav Smutný roku 1942.
Změnilo se na tom vůbec něco?
Dle onoho třicetikorunového tsunami vůbec nic.
Miroslav Václavek
